Jakob Ammann si přál otevřít vlastní výrobnu mlýnských strojů, ale potřeboval pro ni nejprve místo. Není překvapením, že se obrátil na rodinu – v tomto případě na svého bratra Andrease.

Tento podnik, založený v roce 1869 v Andreasově domě, se vyvinul do podoby nynější skupiny Ammann. Generace Jakobových potomků poté podnik provozovaly v dobách prosperity, hospodářské krize, světových válek i nově nabytých svobod po celém světě.

Co však zůstalo stejné i přes veškeré tyto úspěchy a překážky, je důležitost rodiny. Firma Ammann je rodinným podnikem od doby, kdy byla provozována z Andreasova domova ve švýcarském Madiswilu, až po nynější společnost sahající za hranice a oceány.

Několik klíčových rysů nynější společnosti zakořenilo již v dobách Jakoba. Patří mezi ně:

  • Zahrnutí rodiny do podniku
  • Předávání vrchního vedoucího postavení rodinnému příslušníkovi
  • Dovednost činit těžká rozhodnutí a chopit se příležitostí
  • Předvídavost vedoucí ke správným rozhodnutím

Jakob stál před jedním takovým těžkým rozhodnutím v roce 1878, kdy zvažoval opuštění pohodlí původního sídla podniku. Nakonec tento krok učinil a vybudoval mechanickou dílnu – s vodním kolem poháněným obecním potokem v Madiswilu.

Téhož roku také Jakob přijal svého bratra Ulricha za prvního učně, a zahájil tím tradici rodinného následnictví, ačkoliv si toho nejspíše nebyl vědom.

Ulrich se brzy vydal napříč Švýcarskem a Německem, aby si prohloubil své vzdělání a zkušenosti. V německém Holzmindenu se stal osvědčeným stavitelem mlýnů a navrátil se do podniku svého bratra, který po něm poté v roce 1886 převzal. Tehdy byl podnik poprvé úspěšně předán z jednoho člena rodiny na druhého.

V roce 1896 Ulrich podnik přesunul do města Langenthal, a získal tak přístup ke švýcarské centrální železnici. Na tomto místě, které zvolil Ulrich, společnost sídlí dodnes.

V následujících letech pod vedením Ulricha podnik Ammann přešel z výstavby mlýnů na výstavbu silnic. To zahrnovalo získání patentu v roce 1908 na makadamové stroje, což byly v podstatě tehdejší obalovny asfaltových směsí, a spuštění prvních motorizovaných válců Ammann v roce 1911.

V roce 1911 rovněž vstoupil do rodinného podniku Ulrichův syn Arthur. Arthur chodil do školy a do učení v Ženevě, Mnichově a Spojených státech a obdržel diplom.

Učil se po boku svého otce, jeho praktické vzdělávání však bylo přerušeno s příchodem první světové války, kdy Ulrich i Arthur byli povoláni do služby.

Krátce po válce, v roce 1920, firma posílila svou právní strukturu, stále však byla jako obvykle zaměřena na rodinu a stal se z ní tzv. rodinný podnik.

Od roku 1924 stál Arthur v čele organizace. Pod jeho vedením docházelo ke značnému vývozu výrobků na východ i do Francie, Belgie a Holandska. V té době byla rovněž budována infrastruktura ve Švýcarsku a s ní přišly další příležitosti.

Arthur viděl příležitost ke zvýšení účinnosti otevřením kanceláře a dílny ve Francii a v roce 1930 tak učinil. Evropu brzy pohltila krize a s druhou světovou válkou přišla pro vedení podniku náročná doba.

Firma Ammann však odolala a po skončení války se její růst ještě urychlil. Podnik byl popoháněn nahromaděnou poptávkou a pracemi na infrastruktuře. Byly vyvinuty nové stroje firmy Ammann a budoucnost vypadala slibně.

V roce 1946, krátce po druhé světové válce, vstoupil do firmy Arthurův syn Ulrich Ammann a převzal odpovědnost za výrobky a organizaci.

Poválečný rozmach pokračoval až do pozdních 50. let. V roce 1958, kdy společnost vzkvétala, Arthur zemřel na infarkt. Navzdory velikému smutku Ulrich po 12 letech zkušeností ve firmě převzal podnik po otci.

V době tohoto nečekaného přechodu získal obrovskou vnitřní podporu. Schylovalo se však k těžkým časům, neboť nastal propad globální i místní ekonomiky. V roce 1972 poté zasáhla ropná krize a recese.

Toho samého roku byla založena holdingová společnost Ammann-Enterprises s cílem vytvořit představenstvo, zaručit kontinuitu mezi generacemi a zajistit, aby byly využity veškeré příslušné obchodní příležitosti.

V té době rovněž dospívala nová generace. Přicházela se zásadními zkušenostmi získanými v mezinárodních společnostech. Andreas Ulrich Ammann, Ulrichův syn, vstoupil do společnosti v roce 1972. Johann Niklaus Schneider, Ulrichův zeť, se připojil v roce 1981. Oba úspěšně řídili dceřiné společnosti Ammann.

K dalšímu převzetí vedení došlo v roce 1988, kdy se Johann Niklaus stal ředitelem správní rady skupiny, a nahradil tak svého tchána Ulricha.

Pod vedením Johanna Niklause byl kladen důraz na mezinárodní expanzi. Ta zahrnula převzetí společnosti Rammax sídlící v německém Metzingenu v roce 1995 a českého Stavostroje se sídlem v Novém Městě v roce 2005.

Obchodní příležitosti splečnost hledala rovněž v Číně, např. otevřením výrobny v Šanghaji. Kromě toho byla v této době navázána spolupráce s mnoha mezinárodními prodejci a distributory.

Johann Niklaus také pokračoval v budování závodu v Langenthalu a pod jeho vedením bylo otevřeno Technologické centrum pro asfalt.

V roce 2009 do společnosti vstoupil syn Johanna Niklause Hans-Christian Schneider coby asistent skupinového vedení. Hans-Christian vystudoval mikrostrojírenství na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne a získal titul MBA na INSEAD v Singapuru a francouzském Fontainebleau.

Roku 2010 byl Johann Niklaus zvolen do švýcarské Spolkové rady a odstoupil z funkce ředitele společnosti.

Nahradil ho bývalý ředitel divize Ulrich Meyer, a to do té doby, než byl plně připraven Hans-Christian. Důraz byl tehdy stále soustředěn na mezinárodní rozvoj a připojilo se několik dalších mezinárodních prodejců.

Hans-Christian se v lednu roku 2012 stal zástupcem generálního ředitele a v lednu roku 2013 generálním ředitelem. Jeho vedení zaznamenalo významný růst a ještě značnější globální přítomnost.

Během prvních dvou let v jeho funkci generálního ředitele se odehrály tři významné fúze a akvizice: Otevření výrobny v brazilském Gravatai, vstup do společného podniku se společností Apollo sídlící v indickém Ahmedabadu a akvizice společnosti Elba-Werk se sídlem v Ettlingenu v Německu.

Tato rozhodnutí prospívají společnosti Ammann již nyní a jsou důkazem toho, že vedení společnosti je v rukou dalšího člena rodiny připraveného chopit se příležitostí a zajistit trvající úspěšnost.

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close